BOOK TIPS #2

A je to tady. Dneska se asi nevyspím. Celé tohle slunečné počasí jsem se totiž snažila nespalovat se, ale OPALOVAT SE. A dneska zákonitě přišel fail. Usnula jsem na hodinku na sluníčku a to udělalo svoje. Je ze mě rudokožec obecný. A co vy? Už se vám podařilo spálit se?

Dneska si dáme menší oddechovku v podobě knižních tipů aneb Co se v poslední době vážně povedlo a co vám můžu doporučit k dobrému počtení, třeba k vodě. (článek pro Tebe Davide :) Zašátrala jsem ve svém přehřátem Kindlovi, který je teď mojí nejoblíbenější věcí na světě, a našla jsem tam poklady v podobě tří knížek. (I když vím, že bych se měla spíš učit na zkoušku z Řízení podnikatelských subjektů. Fuj.)

Atlas mraků (David Mitchell, 2006)

Kniha se dočkala i svého filmového zpracování a díky tomu jsem se k ní dostala. Hodně mých kamarádů bylo v kině a odcházeli se zvláštními a rozporuplnými pocity v hlavě. Prostě a jednoduše ten film nepochopili. Proto jsem si řekla, že si nejdřív přečtu knihu a potom až chci vidět film. Kniha je koncipovaná do několika příběhů, které na sebe navazují, i když ne zcela těsně. Proto má knížka více hlavních hrdinů. Každý příběh je psán jiným stylem. Jednou je to deník, podruhé vyprávění, potřetí zase dopisy, atd. Jednoduše si tam každý najde to, co mu vyhovuje. Všechna vyprávění mají čtivý děj, který vás natolik pohltí, že si budete připadat, jako byste ho sami prožívali. Tato kniha donutí člověka k zamyšlení se nad svým životem a něco ve vás se po přečtení změní. Alespoň tak to bylo u mne. Potom, co jsem jí dočetla, jsem se jala podívat se na film. Teď už naprosto chápu, proč ho divák, který nečetl knihu, nepochopil. On se ani pořádně nedal pochopit. Spíš to byl další pohled na to, jak knihu vnímat. Takže knížka je doporučením i pro ty, co nepochopili film. Více k ději najdete ZDE. 

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (Ransom Riggs, 2012)

K téhle knížce jsem se dostala také náhodou. Musím vám vysvětlit, jak si vlastně knížky k přečtení vybírám. Vždycky, když jdu okolo knihkupectví, tak se zastavím a prohlídnu si výlohu. Když se mi obálka knihy líbí, zapíšu si její název do mobilu a pak si jí najdu v Databázi knih a podle toho si jí buď přečtu, nebo nepřečtu. Takhle jsem přišla právě na tuto knihu. Moc se mi líbila obálka, protože byla celkem tajuplná a taková zvláštně strašidelná. Příběh je o šestnáctiletém Jacobovi, který je nespokojený se svým životem a po smrti dědečka se vydává na dobrodružnou a tajuplnou cestu za poznáním svých kořenů. Tato knížka je spíše určená pro děti a náctileté, ale já si jí s chutí přečetla a dokonce jsem chvíli zatoužila být v sirotčinci s podivuhodnými dětmi. Mám moc ráda dobu 19. a 20.století, proto mě taky ihned dostala. Navíc je text proložen obrázky oněch podivných dětí, které vás na první pohled zaujmou. Kniha má otevřený konec, tak se snad dočkáme neméně napínavého pokračování. Více info najdete TADY.

Poštovní úřad (Charles Bukowski, 1996)

Tuhle knížku jsem si přečetla jen díky své kamarádce z gymplu, kterážto milovnice Ch.Bukowského, mi ji doporučila. Knížka byla velmi čtivá, protože je psaná obyčejným jazykem pochopitelným pro všechny. Bukowski se nikdy netajil se svým odporem k úředničině a přesně ten samý postoj promítá i do hlavního hrdiny Henryho Chinaskiho, který je sprostota sama. Pracuje, resp. nepracuje, na poště. Svou práci nesnáší. Šuká s kým může. Prostě vede volnomyšlenkářský život. Kniha je založená na reálném podkladu, protože sám autor na poště pracoval. Jedná se o velmi vtipnou a oddychovou knihu ze života, která sedne všem. Info ke knížce najdete TU.

Toto jsou moje tipy, snad jsem vás třeba inspirovala. A pokud chcete nebo máte profil na Databázi knih, můžete si TADY prohlídnout, co právě čtu nebo co jsem četla. Další inspirace pro další dny plné knih! :)

Jaké jsou vaše knižní tipy na tohle parné léto?