Zrovna včera jsem si říkala, že s tím svým mužem jsem už celkem dlouho (čtyři roky spokojeného života). Sdílíme společnou domácnost, rozhodujeme o důležitých věcech. Prostě je nedílnou součástí mého bytí. Za tu dobu jsme se stihli oba změnit tak, abychom spolu mohli koexistovat. Musela jsem hodně věcí pochytit, abych se z toho nezbláznila, a objevila kouzlo kompromisu. A co mě tedy soužití s mužem naučilo?
1. Myslí vždy jen na jednu věc. Jeho mozek holt není uzpůsoben k tomu, aby zabral víc věcí na jeden zátah.
2. Respektuje naší zálibu v kosmetice a naší nerozhodnost, ale vůbec tomu nerozumí. Tak jako my nerozumíme jeho drátkům a pájkám.
3. Je mu jedno, jestli jste nalíčená nebo ne. Ve většině případů to stejně nepozná.
4. Nebojí se říct věci na plnou pusu. A to skoro vždycky, když je o to požádán.
5. Chválit ho, chválit ho, chválit ho. Podpoří to jeho ego. Ale nesmí se to přehnat, aby mu nenarostl hřebínek.
6. Je flegmatik a nic neřeší. Alespoň ne naše strašlivě velké problémy, které stejně nechápe.
7. Ne, opravdu nás neposlouchá. Ale opakování je matka moudrosti a ještě nikoho nezabila!
8. Když něco chcete, musíte si o to říct přímo. Jinak tápe a je ztracen a vy nikdy nedostanete to, co chcete.
9. Skolí ho i malá rýmička. Ne nadarmo se říká "Chlapská smrtelná nemoc na sedm? ..."
10. Nedokázal by bez nás žít. I když říká, že to není pravda. On je rád, když se o něj hezky postaráme :)
A co naučil život s mužem vás? Nějaké zážitky?
tak to s tebou naprosto ve všem souhlasím... moc hezký článek :)
ReplyDeleteDěkuji. Jsem ráda, že nejsem jediná :)
Delete:D Hezký článek... pobavil mě :D
ReplyDeleteJane´s colours
Něco na tom je, no. :D
ReplyDeleteViď :)
DeleteSe vším naprosto souhlasím. =D Úplně v tom vidím přítele.
ReplyDeleteJsem ráda, že v tom nejsem sama :D
Deleteještě bych dodala, že najedený chlap je spokojený chlap! :D a taky že je lepší se poddat jeho koníčkům než proti nim bojovat ;) já se občas podívám na nějaký fotbalový zápas, docela rozumím hokeji a na tyto témata umím vést docela obstojnou konverzaci s jeho kamarády - nezabije mě to a mám klid ;)
ReplyDeleteTo je fakt, ale tak ten můj je takovej jednodušší, co se týče jídla. Stačí mu málo :D A koníčky? Naštěstí ani jeden z nás na fotbal ani hokej není. Jak už jsem psala. Já jsem přes kosmetiku, on přes elektriku :D
DeleteTo je strašně dokonalej článek. :)
ReplyDeleteDěkuju :)
Deletemoc hezky napsáno :)
ReplyDeletePěknou, souhlasim až na to líčení. Přítel si všimne i když mám na sobě nové stíny :D A chodit nenalíčená, tak by to nesnesl. Nedávno mi i řekl,at se raději neholim než nelíčit :D
ReplyDeleteTo jako fakt??? :D Tak já toho svého pošlu k tomu tvému na převýchovu :D
DeleteJako fakt no, nedávno jsem si udělala nové zelené stíny a hned jsem si vyslechla, jak studené odstíny mi slušej víc, že tohle nic moc.:D A každou chvilku, proč nemáš horní linku, máš jinou rtěnku?!
DeleteTakže na líčení kouká dost, jak řikal raději abych se neholila, líčení je pro něj u ženský podstatný, vůbec neni na přírozenou krásu :D
Tak to je hustý :D
DeleteChlapy sice pořád tvrdí, že je každej úplně jinej, ale já si stejně pořád myslím, že jsou všichni stejní :D! Jen s tou rýmičkou jsem na tom stejně, jakmile jsem nastydlá, popisuju to jako smrtelnou nemoc :D.
ReplyDeleteVŠICHNI jsou stejní :)
DeleteHaha super vystihující článek :DD
ReplyDeleteDíky :)
DeleteHaha super, taky je mi nemálo bodů povědomých:D..skvěle jsi to vystihla!
ReplyDeleteTo jsem ráda, že v tom nejsem sama. Díky :)
DeleteHaha, tak toto je fakt vtipne. Tiez zijem s priatelom nieco cez 4 roky a vela veciam som sa v spoluziti musela naucit. A on tiez. Nebolo to vzdy lahke ale ide to:) Pekny clanok.
ReplyDeleteNaprosto souhlasím. Umění kompromisu je velká věda, která se musí procvičovat celý život :)
Delete